Kapitola první
Bylo nebylo, v hrabství Nottingham žil mladý kovář. Měl krásnou ženu a kovárnu, na kterou byl hrdý. Jednoho dne mu jeho žena porodila zdravého chlapce, ale sama při porodu zemřela. Kovář byl nešťastný, protože jeho žena byla jeho životní láska, kvůli které se vzdal všeho. Ale chlapec byl malý a potřeboval matku, a tak si kovář chtě nechtě musel najít novou ženu. Ta byla naštěstí stejně krásná a stejně hodná, jako byla jeho první. I když kovář na svou první ženu nikdy nezapomněl, tu druhou také velmi miloval. Druhá žena mu brzy rovněž porodila chlapce, a tak oba bratři vyrůstali spolu. Stejně jako jejich matky, i chlapci byli na pohled odlišní jako den a noc. Ten starší, Rory, byl plavovlasý, měl vážnou tvář a mohutnou postavu po otci. Ten mladší, Pat, měl vlasy černé, jemné rysy a štíhlé tělo. Jejich matka - tedy Patova, ale Rory ji měl rád jako vlastní a ona měla ráda jeho - z nich vychovala slušné a čestné mládence, ale než se z nich mohli stát opravdoví muži, zemřela také. Kovář byl nesmírně zarmoucený už podruhé, a od té doby chřadnul a chřadnul. Brzy za něj veškerou práci v kovárně převzali jeho synové: Rory koval koně, vyráběl pluhy a motyky, zatímco Pat dokázal vykovat jakýkoli šperk nebo ozdobu, kterou si kupec vymyslel. Když otec viděl, že se jeho synové umí v kovárně dobře otáčet, že se o sebe postarají a že jsou připraveni na život, pokojně ve spánku zemřel.